Mám za sebou dvě těhotenství a ano, je to jiný stav. K mému štěstí probíhala obě těhotenství bez závažných komplikací, a tak jsem měla možnost se po celou dobu věnovat de facto všemu, na co jsem byla zvyklá i před tímto jiným stavem. V mém případě výkonnostního sportovce mluvím samozřejmě především o sportu. První těhotenství jsem si užívala v 31 letech a sportovat jsem mohla až do samého porodu. Tehdy jsem se samozřejmě snažila dohledávat různé články a studie na téma sport v těhotenství, ale moc jich nebylo. A tak jsem si začala psát ze svých zkušeností blog o mém „Sportu v těhotenství“, který by mohl být někomu stejně sportovně smýšlejícímu zajímavou inspirací. Na tento blog jsem pak navázala druhou částí „Návrat po porodu“. Návrat byl tehdy až překvapivě pohodový, nikam jsem nespěchala a po pár měsících jsem se vrátila do závodního kolotoče v triatlonu od sprint po ironmanské distance (3,8km plavání – 180km cyklistika – 42km běh). Jen dodám, že jsem se snažila co nejdéle kojit. Plně do půl roku, pak s příkrmem…
Je mi o devět let více a já si užívám druhé těhotenství. Jsem zvědavá, jaké to asi tentokrát bude. Bude i nyní vše v pořádku? Budu se moci alespoň nějak hýbat? Jak to tělo bude ve 39-40 letech zvládat? Raději se snažím s prvním těhotenstvím nic nesrovnávat a jsem ráda za každý den, kde se mohu hýbat.
První trimestr jsem více unavená a mám časté odpolední a večerní nevolnosti. Zjišťuji ale, že pohyb to nijak nezhorší, naopak, cítím se trochu lépe, když se pohnu na čerstvém vzduchu. A tak tedy pokračuji v pozvolném tréninku plavání, cyklistiky, běhu a posilování. Hned od úvodu ale zvolním tempo a absolvuji pouze obecnou vytrvalost. Neřeším tempo, jen pocit a tepy. Stanovým si maximální tepy, kterých chci na běhu dosáhnout a ty nepřekračuji. Stanovým si jakýsi plán v hlavě a každý den se snažím (až na výjimky) o hodinu aerobní aktivity a půl hodinku posilování. U posilování samozřejmě ubírám váhy, snažím se provádět pohyby opatrně a správně dýchat. Omezuji přímý břišní sval. S rostoucím bříškem pak upravuji lehce cviky. Některé dny z důvodu méně času zvládnu třeba jen aerobní aktivitu, někdy jen posilování. Jsou ale i dny, kdy toho naopak zvládnu více.
Na horské kolo s dcerou a manželem sedám naposledy ve 32tt, plavat chodím do 38tt. Většinu plavání přes parné léto zvládám doma v bazéně na plaveckých gumách. Jak se na podzim ochladí, chodím do bazénu, kde jsem zvyklá plavat roky a vím, že mi voda nikdy nevadila (ve smyslu zánětů). Plavání na otevřené vodě, kromě moře ve druhém trimestru, zcela vynechávám. Běh omezuji až na konci 39tt, zde už tak nějak cítím, že „stačí“. Co se týče posilování a cyklisticky na indoor trenažeru zvládám nakonec ještě den před porodem 😊. Každý týden tedy zvládám „odtrénovat“ 10-12 hodin.
V době, kdy píši tento článek mám tři týdny po porodu 3920 g velkého zdravého chlapečka. Porod byl rychlý a tělo se i díky aktuálně provozovanému pravidelnému lehkému cvičení a protahování snad vrátí do formy opět brzy.
I tentokrát jsem si psala týden po týdnu blog o mém průběhu a sportování v požehnaném stavu. Můžete najít na mém IG @s.krivankova2018 nebo na webu Simona a Pepa Křivánkovi v sekci Těhotenství&návrat.