English
Deutsch
Slovenčina
Tales of the Trails - Putování po Kavkazu
Gruzie... to je země plná krásných míst, prázdných hor, dobrého jídla a ještě lepších lidí. Naše parta Tales of the Trails vyrazila po trase Omalo - Parsma (border police check) - Acunta pass - Kadotani ridge (border police check) - Shatili (kolem Mutso and Anatori) - Kistani - Gudani ridge - Roshka - Chaukhi pass - Juta - Stepantsminda (maršrutka) - Tbilisi (marshrutka) napříč Kavkazem, navíc se zastávkou na Mount Kazbek.
Stejně jako pro naše předchozí putování po Islandu, jsme si přibalili oblečení z naší oblíbené merino vlny, protože lepší parťák na cesty neexistuje. Na Islandu byly největší výzvou mrazivé teploty, v Gruzii naopak úmorné horko. Pojďme si povědět, jak jsme ho zvládli.
Příroda je zde skutečně divoká a člověkem téměř nepoznamenaná. Kromě místních jsme v horách potkávali jen dobytek. Pokud tedy toužíte vyrazit do míst, kde si budete připadat jako na konci světa, bude pro vás Kavkaz ideální destinací. Příprava cesty Vám kvůli naprostému nedostatku dostupných informací online sice zabere pár chvil, ale věřte, že to bude stát za to. Přípravy nepodceňte, jelikož co si zapomenete sbalit, s sebou zkrátka mít nebudete. Občas narazíte na vesnici – rozumějte tedy seskupení zhruba 5 domů. O obchodě si můžete nechat zdát, budete rádi, když vám ve větším domě prodají kus chleba a sýr.
Po náročné cestě letadlem, maršrutkou a nakonec pronajatým Jeepem konečně dorážíme do Omala, kde náš trek začíná. Po vydatné snídani, několika vrstvách opalovacího krému a poslední sms zprávě domů, vyrážíme na cestu. Slunce nám svítí, na obloze ani mráček, vesele si šlapeme v krátkém rukávu a kraťasech. Brzy nám ale dochází, jak náramně jsme podcenili sílu Gruzínských slunečních paprsků a i přes několika centimetrovou vrstvu 50 SPF uleháme první večer s kůží, která skvěle ladí s mým batohem v barvě lava.
Druhý den, moudřejší než den předchozí, vyrážíme na cestu zahaleni v merinu od hlavy k patě. Těžko si dokážu představit, že by se teploty okolo 30 °C daly zvládat v jiném materiálu. Merino totiž kromě svých hřejivých vlastností, o kterých už každý ví, v horku navíc chladí. Také rychle schne a tak se několikrát za den zastavujeme u potůčku s ledovou horskou vodou, kde si rukávy, šátky a někteří i rukavice namáčíme.
Po cestě se několikrát ubytujeme v tvz. Guest house. Jedná se o skromné ubytování u místních, ke kterému si můžete přikoupit také večeři a snídani. Jídlo pro vás připravuje váš hostitel, a jelikož v malých vesnicích se to turisty úplně nehemží, většinou vás prostě přizvou ke svému stolu. Je to opravdu jedinečný způsob, jak ochutnat autentickou kuchyni a seznámit se s místními zvyklostmi. Pohostinnost Gruzínců je pověstná, a její míra nezná mezí. Kvůli nepřízni počasí jsme se zdrželi jeden den pod Acunta pass, v místě, kde mají svůj letní tábor bačové, starající se v horách o dobytek. Shodou okolností zrovna slavili narozeniny, a tak nás pozvali na oběd do svého velmi skromného příbytku. Podělili se s námi nejen o jídlo, ale také pálenku zvanou chacha. A jako by to nebylo dost, při odchodu nás ještě obdarovali 2 kg kusem sýra vlastní výroby…
Většinu nocí ale trávíme ve stanu. Noční teploty se od těch denních dramaticky vzdalují a my po “sprše” v horském potůčku navlékáme merino spodky, ponožky a “čistá” trička či mikiny. Já jsem si letos oblíbila TISPA MERINO. Tato mikina ze směsi merino vlny a materiálu technostretch je na těle velmi příjemná a aktivně hřeje. Krásně kryje záda, rukávy jsou také dostatečně dlouhé a opatřené otvory na palec. Já jsem zvolila variantu se zipem po celé délce, aby se dala snadno využít jako střední vrstva, kterou nemusíte na lyžích či při lezení, stahovat přes helmu. Jedná se o skvělý a opět velmi multifunkční kus oblečení s neomezenými možnostmi využití.
Ponožky jsme vychvalovali i loni na Islandu. Co nám ale od Progress doposud ve výbavě scházelo, bylo spodní prádlo. S velkou radostí oznamujeme, že mezery byly doplněny a spodní prádlo je již v prodeji. Dámské i pánské merino boxerky jsou na cesty skvělá volba. Střih je velmi pohodlný, materiál příjemný, antibakteriální a rychleschnoucí. Příští rok se snad dočkáme i podprsenky. Prozatím jsem si vystačila s podprsenkou Optima, která svůj úkol také dobře splnila. Vyjímatelné vycpávky jsem pro snazší údržbu po dobu treku odstranila. Prodyšný síťovaný materiál vnitřní vrstvy se postaral o odvod vlhkosti a široká ramínka o pohodlí.
Progress merino je skutečně super odolný materiál, který je velmi pohodlný, měkký a zároveň skvěle drží tvar. Ani po roce nošení, nenesou trička z loňské várky žádné známky opotřebení a i nadále jsou plně funkční a stylová. Díky hřejivým, ale i chladivým vlastnostem v závislosti na počasí, je to materiál, který využijete celoročně. Je velmi lehký a na treku se snadno udržuje v čistotě. Na sluníčku uschne i za půl hodiny a pokud budete čelit nepřízni počasí, ani v mokrém tričku vám zima nebude.
Závěr poučení? Ve dne – merino.
A co v noci, ptáte se? Taky merino.
Tímto děkujeme Progress za bezva vybavení, které dělá naše cesty příjemnější a bezpečnější.